Skutečná špička Evropy se vzdaluje, ukázala studie o tom, jak dokáže Česko konkurovat jiným
Česká republika skončila letos na žebříčku konkurenceschopnosti zemí, který sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), na 29. příčce ze 140 hodnocených států. Od letošního roku je žebříček sestavován podle nové metodiky. V posledních několika letech bylo Česko na 31. místě.
Česko je stále nejlepší ve střední Evropě, pokud jde o schopnost konkurovat ostatním ekonomikám, ale skutečně vyspělé země jako Německo mu stále ujíždějí rychlostí pendolina.
V porovnání s patnácti nejvyspělejšími zeměmi Evropské unie Česko zaostává, konstatuje Česká manažerská asociace, která se na sestavování žebříčku podílí.
Konkurenceschopnost Česka sráží známé faktory – třeba špatná infrastruktura, nedostatek kvalifikované pracovní síly, stav veřejných institucí – ale ukazuje se, že zaostávání se projevuje už také v informačních technologiích.
V čem Česko nejvíc zaostává.
S výjimkou makroekonomické stability je ve všech dalších jedenácti ukazatelích, podle nichž se konkurenceschopnost posuzuje, Česko horší než evropská TOP 15.
„Vlak nejlepších nám ujíždí. Situace se oproti loňsku v zásadě nezměnila,“ uvedl Pavel Kafka, prezident České manažerské asociace.
Česko ztrácí v oblasti optického připojení k internetu, které je považováno za technologii budoucnosti.
Graf: Optické připojení domácností a budov
Slábne aktivita v oblasti informačních technologií, což naznačuje i klesající podíl vývozů high-tech výrobků, jako jsou letecké a kosmické produkty, počítačové zařízení, elektronika a telekomunikace. V porovnání s EU zaostává ČR ve výdajích veřejného sektoru na výzkum a vývoj.
ČR obdržela celkové skóre 71,2 ze 100 možných bodů. Na špici celkového žebříčku konkurenceschopnosti nenastaly meziročně změny. Nejvyšší hodnocení obdržely Spojené státy (85,6), Singapur (83,5) a Německo (82,8).
Graf: Konkurenceschopnost zemí V4 a nejlepší patnáctky EU.
WEF porovnává země podle 12 faktorů, které zahrnují infrastrukturu, vzdělání a zdravotnictví, efektivitu pracovního trhu, technologickou připravenost, inovace, velikost trhu, makroekonomické prostředí, transparentnost a výkonnost vlády. Autoři vycházejí z dat OSN a dalších mezinárodních organizací a z vlastního průzkumu mezi zástupci firem ve sledovaných zemích. Žebříček zahrnuje 140 zemí z celého světa.
Zdroj: SEZNAM.CZ
