Autonomní auta, umělá inteligence, roboti, 3D tisk. Svět díky rozmachu nových technologií pravděpodobně brzy zažije zásadní změnu, proti níž byl vynález parního stroje a s ním spojená průmyslová revoluce jen malou epizodou. „Spotřeba bude díky všem těmto faktorům levnější a levnější. Celá idea spotřeby coby motoru ekonomiky se zhroutí,“ říká přední světový futurolog Gerd Leonhard v rozhovoru, který deníku E15 poskytl v Praze na konferenci DOTS 2017 pořádané Microsoftem.
Jak bude vypadat svět, v němž budou žít naše děti?
Technologie budou extrémně mocné. Hodně věcí, o nichž jsme si mysleli, že jsou jen sci-fi, bude možných. Například mluvit v cizím jazyce prostřednictvím počítače. Budou stroje, které samy jezdí nebo létají, roboti, kteří dělají naši práci.
Už za deset let bude svět fundamentálně jiný. Bude možné plně přejít k obnovitelným energetickým zdrojům a díky tomu se ukáže, že změny klimatu jsou vratné. Bude možné léčit dosud nevyléčitelné nemoci. Zkrátka bude to hodně dobrých věcí. Ale také tu budou věci, jež pro nás budou složité.
S čím se lidstvo bude muset vyrovnat?
O většině pracovních pozic, které vzniknou během nadcházejících patnácti let, vůbec netušíme, jak budou vypadat. Naše děti nebudou mít stálá zaměstnání, na globálním pracovním trhu budou neustále odněkud někam přecházet. Co technologie udělají se sociálními nerovnostmi? Určitě je budou zvyšovat. Technologie je obrovským generátorem nerovností.
Skutečný prospěch z technologií ale mají jen lidé ve vrchních patrech společnosti. Řadoví dělníci budou vydělávat méně peněz nebo je dokonce nahradí stroje. Pro řešení tohoto vedlejšího efektu bude potřeba mít správnou politiku. Protože tu technologie dělat neumějí. Benefity z technologií bude potřeba přerozdělovat pomocí daní, rekvalifikací nebo školení, kde se tito lidé budou učit podnikat. Stát a politici budou mít v budoucnu hodně co řešit.
Změní technologie ekonomický systém?
Dříve či později technologie zabijí kapitalismus. Díky technologiím je všechno neuvěřitelně efektivní, věci jsou stále levnější. Je to vidět v muzice díky nástrojům typu Spotify nebo YouTube. Hudba je tam zdarma nebo je k mání velmi levně. Ve filmu je to zase Netflix nebo Amazon. Dřív jsme platili třicet eur za jedno DVD s filmem, teď zaplatíme deset eur za celý Netflix.
Dalším příkladem je doprava. Pomocí služby Uber se můžu dostat na letiště tak levně jako s nikým jiným. Další radikální změnou bude 3D tisk. Navíc za dvacet let bude elektřina téměř zdarma. Spotřeba bude díky všem těmto faktorům levnější a levnější. Celá idea spotřeby coby motoru ekonomiky se zhroutí. Jak chcete vydělávat na něčem, co je zadarmo? Do pětadvaceti let budeme muset začít řešit nový model ekonomiky, která bude postavená na technologiích.
Takže revoluce produktivních sil poprvé otevře cestu ke komunismu, jak o něm mluvil Marx?
Hodně věcí zmíněných v Marxově Komunistickém manifestu není v principu špatných. Ale realita byla velmi zlá. Mluvíme proto raději o postkapitalismu. Ve společnosti, v níž počítač může dělat všechnu možnou práci, bude možné oddělit peníze od práce. A to bude postkapitalismus. Budeme mít k dispozici mnohem víc věcí, než o čem budou vypovídat ukazatele, jako je zisk nebo růst.
Která byznysová odvětví dostanou největší zásah?
Vliv technologií pocítila v první vlně velmi silně média. Největší mediální organizace jsou dnes ty, které o sobě tvrdí, že nejsou média. Mám na mysli například internetové vyhledávače nebo sociální sítě.
V druhé vlně přichází na řadu automobilový průmysl a doprava. Automobilky budoucnosti budou technologickými firmami. Další vlny zasáhnou bankovnictví, pojišťovnictví, energetiku, logistiku.
Papírová média a taxikáři to tedy mají spočítané?
Vždy tu budou papírové knihy. Je v nich něco velmi lidského. Ale papírová média jsou mrtvá. Stejně jako rozhlas. Proč byste poslouchal rádio, když na internetu můžete poslouchat, co chcete? Televize se plně přemění do internetové formy.
Česká republika závisí na automobilovém průmyslu. Co se s takovými zeměmi po všech těch změnách stane?
Cokoli bude moci být automatizováno, automatizováno bude. A první na řadě jsou teď auta. Automobil se spalovacím motorem tvoří desítky tisíc dílů. U elektrických, respektive autonomních aut budoucnosti to bude mnohem méně.
Například v autech Tesla jde hlavně o software, a ne o hardware. Autoprůmysl by proto už teď měl řešit, co vlastně bude v budoucnu potřebovat. Další velkou ranou pro průmyslové dělníky bude 3D tisk. Například Rolls-Royce si už tiskne díly pro letecké motory. Za pár let se takto budou běžně tisknout i v automobilkách.
Než si hudební průmysl našel způsob, jak se s novými technologiemi sžít, málem umřel. Čeká nějaký další sektor cesta údolím smrti?
Dalším hudebním průmyslem je bankovnictví. Způsob fungování tohoto sektoru nemá budoucnost. Platí to zvláště pro klasické retailové banky. Velmi brzy bude moci každé dítě poslat komukoli na světě peníze přes mobil, a to bez jakýchkoli poplatků. Jen kvůli tomu, že lidé budou chytřejší, ztratí banky obrovské příjmy.
Až peníze získají digitální podobu, devadesát procent toho, co tvoří dnešní banky, půjde pryč. Banky budou potřeba pro financování velkých fúzí a akvizic. Ale ne pro přesuny malých částek.
Jakým největším rizikům kvůli technologiím čelíme?
Pro Evropu je hlavní výzvou, že v technologických diskuzích není lídr. Je to Amerika a Čína. V těchto dvou zemích objevili všechno, co používáme. Evropa si udržuje humánního a konzervativního ducha, který klade důraz na kolektiv a tradice. Americkou tradicí jsou peníze. A čínskou tradicí je stát.
Vytvářejí technologie nová bezpečnostní rizika?
Jsou mnohem nebezpečnější než jaderné zbraně. Vyrobit atomovou bombu je velmi obtížné, potřebujete plutonium. Zatímco robot ve vojenských službách žádné plutonium nepotřebuje. Do deseti let bude možné programovat stroje tak, aby páchaly zlo.
Nastane válka strojů proti lidem jako ve filmu Terminátor?
Nepůjde o stroje, ale o lidi. Budeme to my, kdo je takto naprogramuje, takže je vlastně zneužijeme. Existují odhady, že osmdesát procent vojenských výdajů půjde v budoucnu do digitálních technologií. Bomby a vojáky už přitom neuvidíte. Určitě to ale bude znamenat proti současnému stavu i zlepšení.
V Rusku jsou tři tisíce jaderných raket, o něco méně jich je v Americe. A všechny jsou třicet let staré. To je velmi nebezpečné, protože tyto střely jsou založené na velmi starých a velmi špatných systémech.
Dočkáme se vytvoření umělých bytostí nezávislých na člověku?
Záleží, co myslíte pod pojmem bytost. Existence člověka závisí na milionech věcí, jimž stále příliš nerozumíme. V lidském mozku je padesát až sto miliard neuronů a vlastně stále nejsme schopni pořádně porozumět tomu, jak fungují interakce mezi nimi. Můžeme vytvořit stroje, které budou myslet. Ale budou někým zcela jiným, než jsme my.
To však není věc blízké budoucnosti. Myslím, že v současnosti by byla chyba obdařit roboty nezávislostí nebo je naprogramovat k tomu, aby dokázali chovat city. To by taky mohl být počátek konce.
Ve své knize říkáte, že hlavní výzvou je využít současných technologických změn pro to, abychom byli více lidmi, a ne více stroji. Jak toho lze dosáhnout?
Musíme nechat prostor pro lidský faktor. Ten je ale drahý. Například dobré restaurace budou v budoucnu vydávat hodně peněz na to, že v nich stále budou obsluhovat a vařit lidé.
Jiné restaurace už budou mít jen stroje. Takže abychom uchovali lidský charakter společnosti, budeme muset její určité oblasti chránit podobně, jako chráníme přírodu v národních parcích. Protože jinak skutečně hrozí, že by se z nás stroje staly.
Zdroj: e15.cz
